Úno 222021
Výzkum NÚDZ: 33 % dospělých lidí trpí duševním onemocněním

Dopady pandemie nemůžeme redukovat pouze na oblast fyzického zdraví a ekonomických ztrát. V důsledku strachu o zdraví, finančního strádání i vládních restrikcí trpí také naše duše. Očekávaný nárůst duševních onemocnění nyní opětovně potvrdil ve svém výzkumu Národní ústav duševního zdraví v čele s Petrem Winklerem. Jaký nárůst výzkum zaznamenal? A jak pečovat o duševní zdraví?

Výzkum duševního stavu populace zaštítěný NÚDZ prováděl stejnou studii již třikrát. Poprvé proběhla před pandemií, a to v listopadu 2017. Nyní byla dvakrát zopakována v květnu a listopadu 2020. Pojďme se společně podívat na to, jaký nárůst duševních poruch byl zaznamenán.

Obsah článku:

Na začátek je vhodné podotknout, že výsledky studie od NÚDZ jsou kompatibilní s výsledky mezinárodních studií, které zaznamenaly podobný růstový trend.

Výskyt duševních onemocnění

Podle výsledků výzkumu se s duševním onemocněním momentálně potýká 33 % dospělé populace. Od listopadu 2017 se jedná o strmý nárůst, podíl jedinců s duševním onemocněním se zvýšil téměř o 13 %.

Jinými slovy, zatímco v listopadu se s určitými psychickými problémy potýkal každý pátý dospělý, dnes je to již každý třetí.

Nárůst byl zaznamenám jak u úzkostných poruch, tak u depresí. Více lidí také trpí poruchami chování v souvislosti s užíváním alkoholu.

údaje v %Listopad 2017Květen 2020Listopad 2020
Jakékoliv duševní onemocnění20,02 29,6332,94
Úzkostné poruchy7,7912,8413,08
Poruchy chování (alkohol)10,849,8812,06
Deprese3,9611,7712,15
Riziko sebevraždy3,8811,8814,26
Zdroj dat: Národní ústav duševního zdraví

Jak je možné vidět v tabulce výše, od roku 2017 došlo k dvojnásobnému nárůstu úzkostí a až trojnásobnému nárůstu depresí.

Alarmující je také riziko sebevraždy, které nadále roste. Více než 14 % dospělé populace pomýšlí na sebevraždu. V takové situaci je dle Petra Winklera nutné vyhledat odbornou pomoc. Kontakty na odbornou pomoc naleznete v závěru tohoto článku.

Výzkum bohužel probíhal pouze na dospělé populaci, v České republice tedy zatím nemáme data, která by měřila nárůst duševních onemocnění u dětí a adolescentů. NÚDZ však hovoří o tom, že zpětná vazba ze škol či jiných institucí poukazuje na výrazný nárůst duševních poruch i u dětí.

Nejvíce zasažené skupiny osob

Nejvíce se dopady pandemie na duševní zdraví projevují u skupiny osob, která přišla o příjem či u ní došlo ke zkrácení pracovního úvazku. Ekonomické aspekty jsou s duševním zdravím úzce propojeny.

Dřívější studie například potvrdily, že v souvislosti s finanční krizí v roce 2008 si vzalo život o 10 tisíc lidí více oproti běžným obdobím. Podobně jsou s vyšším procentem sebevražd spojené i výrazné poklesy akciového trhu.

Druhou výrazně zasaženou skupinou jsou mladí lidé od 18 do 35 let. Petr Winkler uvádí, že se “jejich způsob života se změnil mnohem víc než třeba u seniorů. Navíc je to ekonomicky zranitelnější skupina, jejich kariéra se teprve rozbíhá, mají hypotéky či jiné finanční závazky nebo jsou odkázáni na zdroj příjmu z brigád, kterých také ubylo.”

Jedná se o vysokoškolské studenty nebo rodiče, kteří musejí zvládat on-line výuku s dětmi, svou práci i péči o domácnost.

Kolik lidí vyhledá odbornou pomoc?

Většina lidí trpících duševním onemocněním nevyhledává odbornou pomoc a zůstává na své potíže sama. Bohužel za to může i stále přetrvávající stud z návštěvy psychologa či psychiatra. Data NÚDZ poukazují na to, že procento lidí, kteří odbornou pomoc nevyhledají, se opět zvýšilo.

Lidé se obávají, že je jejich okolí bude soudit. S duševními nemocemi se navíc pojí spousta stereotypů a riziko stigmatu. Stigmatizace duševně nemocných je velkým problémem naší společnosti, jež má své kořeny již v minulém režimu.

Jedním z důvodů, proč lidé odbornou pomoc nevyhledají, může být také jejich neschopnost takové onemocnění rozpoznat. Slovy P. Winklera se potýkáme s velmi nízkou “duševní gramotností.”

Lidem zkrátka nepřijde jejich chování neobvyklé a je pro ně normální, že neprožívají v daném momentě radost ze života. Bohužel se však často může jednat například o rozvíjející se depresi.

Současné kapacity služeb nestačí

Ačkoliv většina duševně nemocných odbornou pomoc nevyhledává, v důsledku pandemie samozřejmě roste poptávka po službách psychiatrů, psychologů či psychoterapeutů. Dle NÚDZ však tato poptávka pravděpodobně nebude moci být uspokojena. Současné kapacity nestačí.

Nápor volajících o pomoc zažívají i linky bezpečí, ministerstvo vnitra uvádí, že “z výzkumu dopadů koronaviru na telefonických krizových linkách jasně vyplynula narůstající potřeba psychické podpory a krizové pomoci u široké veřejnosti. Mnohé linky důvěry zaznamenaly strmý nárůst počtu hovorů a nemohly obsloužit všechny volající.

Dostupnost odborné péče se liší také dle geografické polohy. Praha má stále ještě dobrou dostupnost psychoterapeutických služeb, zatímco ostatní oblasti již mohou strádat. Česká republika má pouhých 7 psychologů na 100 tisíc obyvatel, WHO přitom doporučuje alespoň 26.

Dostáváme se tedy do bodu, kdy je velmi důležité pečovat o své duševní zdraví, jelikož se člověk může k psychologovi dostat klidně až za půl roku. V následující části článku se tedy krátce vyjádřím k jednotlivým metodám duševní hygieny. Podrobněji jsou popsány v samostatných článcích.

6+1 zásad psychohygieny

Jak pečovat o své duševní zdraví?

Péče o duševní zdraví má mnoho vrstev. Samozřejmě také platí, že vše souvisí se vším. S duševním zdravím je proto úzce propojené zdraví fyzické. Důležitou roli poté hrají vztahy, naplnění fyziologických potřeb či potřeb seberealizace.

Informovat o tom, jak pečovat o duševní zdraví, se nyní rozhodl také NÚDZ, a to na nově vzniklém webu www.opatruj.se.

1. Spánek a strava

Mezi spánkem a duševním zdravím je úzká souvislost. V období, kdy na nás působí velké množství stresujících faktorů, měli bychom spánku věnovat ještě větší pozornost, než v období psychické pohody.

Základními zásadami tedy jsou:

  • dostatek spánku (7-9 hodin)
  • dodržovat spánkové desatero
  • vyhnout se kávě, zelenému čaji a alkoholu před spaním
  • vyvážená strava a pitný režim
  • dostatek ovoce a zeleniny

Lidé však často ve stresujícím období spánek zanedbávají, stejně jako stravu. Přitom nedostatek spánku a živin tělo stresuje ještě více. Vyvážená strava a dostatečný spánek se výrazně promítá do našeho duševním stavu i fyzického zdraví.

2. Vztahy a socializace

Vztahy mají prokazatelně největší vliv na naše duševní zdraví. Proto je nám sociální izolace v důsledku pandemie tolik nepříjemná. Přítomnost viru nám brání se vidět s těmi, které jsou našemu srdci blízcí.

Málokdo z nás však zůstal absolutně izolovaný od svého okolí, máme navíc štěstí, že díky sociálním sítím můžeme být v kontaktu i bez rizika nákazy. Důležité je neustále komunikovat, sdílet pocity a myšlenky a občas taky trochu toho humoru :).

3. Procházky v přírodě

Vliv přírody na duševní zdraví je rovněž nezanedbatelný. Procházky v přírodě zakázané nejsou a nemíří-li člověk zrovna do Krkonoš, s mnoha lidmi se v přírodě nepotká.

Pobyt v přírodě nám vyčistí hlavu a možná na chvilku pomůže zapomenout na všechny ty covidové strasti.

4. Různorodost činností

Rada, kterou zmínil psychiatr Cyril během festivalu Na Hlavu. Spočívá v tom, že při péči o duševní zdraví může velmi pomoci obměna činností, které běžně provozujeme.

Navzdory zákazům nám stále zbývá velké množství činností, kterým se můžeme věnovat, doma či venku v přírodě. Höschl radí, abychom pokaždé vybrali činnost z “jiné ošatky”, a zaměstnali tak náš mozek. Zkusit můžeme nové koníčky nebo rozvíjet ty staré.

5. Aerobní pohyb

Antidepresivní účinky pohybových aktivit jsou opakovaně potvrzovány ve výzkumu. Stačí jen půlhodinka denně a chemické procesy v těle zapříčiní vyšší duševní pohodu.

Při pohybu se do těla uvolňují hormony štěstí. Ideální je pohyb na čerstvém vzduchu a na sluníčku.

6. Mediální detox

Všeobecně doporučovanou radou je také mediální detox. Odborníci udávají, že bychom měli čtení novinek věnovat asi 15 minut denně. Informovat se máme pouze o důležitých změnách.

Já bych doporučila snažit se nevěnovat přílišnou pozornost negativním prognózám, černým scénářům apod. Obvykle se jedná o výroky jednoho člověka a na konec může být vše jinak. Věnujme se raději pozitivním zprávám, které nám přinášejí naději a trochu radosti.

Odborná pomoc – kontakty

Někdy už vlastní péče o duševní zdraví nestačí a na řadu musí přijít odborník. Vyhledat ho není žádná ostuda. Není pravda, že silní lidé zvládnout vše sami, právě ti silní si nechají pomoci.

Telefonní linky

Většina krizových linek má také dostupný chat, pro ty, kteří třeba nemůžou nebo nechtějí v momentě řešit své problémy telefonicky. V současnosti je však třeba počítat s delší čekací lhůtou.

Linka bezpečí116 111do 18 let (+ pro studenty), zdarma + možnost chatu, nonstop
Modrá linka608 902 410
731 197 477
pro děti i dospělé, možnost chatu, nonstop
Dětství bez násilí+420 601 500 196pro děti ohrožené domácím násilím, také chat
Dětské krizové centrum241 484 149
777 715 215
funguje nonstop
Rodičovská linka606 021 021
pomoc@rodicovskalinka.cz
po-čt: 13–21 hod, pá: 9–17 hod
Linka první psychické pomoci116 123funguje nonstop

Poradenské služby

Všechny vysoké školy musí ze zákona poskytovat poradenské služby zdarma. Obvykle psychologové spolupracují i se středními či základními školami. Jedná se skvělou variantu pro ty, kteří třeba nemají peníze na pravidelná sezení u terapeuta.

Pár sezení může také uhradit zdravotní pojišťovna. Od prosince 2020 například hradí deset sezení u vybraných soukromých terapeutů VZP. Na psychoterapii nově přispívá také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Využívat lze také služeb psychoterapie:

V případě potřeby psychiatrické pomoci lze využít Národní portál psychiatrické péče. Na jejich webu je dostupná mapa služeb, a každý si tak snadno najde pomoc ve svém okolí. Odborníky lze také vyhledat v registru poskytovatelů zdravotních služeb.

Nebojte se se při duševních potížích obrátit na rodiče nebo jiné osoby, kterým důvěřujete. Promluvit si o svých problémech vždy pomůže a vaši blízcí vám mohou být oporou při vyhledání odborné pomoci.

Závěrem

Nárůst duševních onemocnění vypovídá o tom, jak v těžké době žijeme. Je proto normální a zcela přirozené necítit se dobře. To, že na první pohled všichni vypadají v pohodě, neznamená, že se uvnitř nich neodehrává nepříjemná smršť emocí a myšlenek.

I z pandemie však lze vytěžit něco pozitivního. Můžeme se začít více starat o své duševní i fyzické zdraví. Za všemi těmi čísly z výzkumu se skrývají reálné příběhy lidí, kteří dennodenně bojují se svým onemocněním. Možná by tomu tak nemuselo být, kdybychom preventivně trénovali svou psychickou odolnost a starali se o svou duši.


Reader Comments

  1. Nedivím se, že duševní onemocnění narůstají. V téhle době se nedalo čekat nic jiného a bohužel ta mediální masáž nikomu z nás také moc nepřidá. Doufejme, že se vše brzy uklidní a bude lépe. 🙁

Write a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.