Čvn 282021
Citlivost není slabost. Kdo jsou vysoce citliví lidé?

Často o sobě slýcháte, že jste přecitlivělí? Vyčerpávají vás místa se spoustou lidí? Den co den se potýkáte s negativními emocemi nebo úzkostí? A dokážete se snadno vcítit do druhých? Pak možná patříte mezi tzv. vysoce citlivé lidi. Vaše tělo reaguje na vnější podněty intenzivněji a z okolního prostředí snadno přejímáte jak pozitivní, tak negativní energie. Jak poznáte vysoce citlivého člověka? A jak se se svou citlivostí vyrovnat?

Americká psycholožka a vědkyně Elaine Aronová provedla v 90. letech studii o hypersenzitivních (vysoce citlivých) lidech a zjistila, že se jich v populaci nachází okolo 20 %. Tedy každý pátý člověk vykazuje určité znaky vysoké citlivosti. V tomto článku si povíme, jaké jsou projevy hypersenzitivity a jak se svou citlivostí lépe pracovat.

V článku se dozvíte:

Anglicky se vysoce citlivým lidem říká highly sensitive person, často se pak k této skupině lidí odkazuje zkratkou HSP. Pod tímto heslem najdete spoustu článků i videí o tomto fenoménu.

V článku vycházím především z knížky od Judith Orloff – Průvodce pro vysoce citlivé lidi. Více o knížce se dozvíte v závěru článku.

Vysoká citlivost není diagnóza

Vysoká citlivost není nemoc ani diagnóza, která by se měla jakkoliv léčit. Vysoce citliví lidé se rodí s extrémně reaktivní nervovou soustavou. Nedokážou efektivně blokovat vnější podněty tak, jako zbytek populace, a snadno tak přejímají negativní, ale i pozitivní energie ze svého okolí.

Lidé se zkrátka s citlivými geny už narodí. Hypersenzitivním se sice člověk může stát i v důsledku traumatu, které prožije v dětství, většinou se však jedná o dědičný rys. Vysoká citlivost tak není slabost, neznamená to, že by člověk nezvládal běžné životní situace tak, jako ostatní lidé, ačkoliv se tak hypersenzitivní jedinci mohou leckdy cítit.

Senzitivní člověk se často potkává s nepochopením, slýchává pokyny, aby se “obrnil” a přestal být tolik “přecitlivělý.” Často tak mluví i sám k sobě. Vysoká citlivost je ale rysem temperamentu, který ze sebe nelze jen tak setřást.

Vysoce citliví lidé nejsou přecitlivělí, jejich hluboké cítění není pouze otázkou určitého náročného období, nezmizí a člověk se s ním zkrátka musí naučit žít. A až se tak stane, začne svou citlivost vnímat jako velký dar.

Jak poznat vysoce citlivého člověka?

V této sekci si představíme základní znaky vysoce citlivých lidí, možná se v nich sami uvidíte, nebo v nich poznáte někoho z vašich blízkých.

Míra citlivosti se ovšem vždy liší, zatímco jeden z nás se může ztotožnit pouze se třemi znaky, další sám sebe rozpozná téměř v každém bodě. Všichni vysoce citliví lidé zkrátka nejsou stejně citliví.

Jaké znaky tedy poukazují na vysokou citlivost?

  • Často se cítíte zahlceni okolním světem a potřebujete být sami.
  • Jsou vám nepříjemná přímá světla, silné vůně nebo hlasité zvuky.
  • Jste velmi empatičtí a druhým dokážete naslouchat.
  • Přejímáte stres a negativitu druhých lidí.
  • Vnímáte i ty nejmenší odlišnosti a detaily.
  • Nedokážete sledovat násilí a brutalitu.
  • Zraňuje vás utrpení lidí i zvířat ve světě.
  • Cítíte se nepohodlně na místě s vysokou koncentrací lidí.
  • Často si berete věci osobně a hůře snášíte kritiku.
  • Dáváte přednost interakci s malou skupinkou lidí nebo jednotlivci.

Spojení s druhými lidmi

Jeden ze zajímavých fenoménů, který vysoce citlivé lidi často trápí, je přejímání stresu a negativní energie druhých lidí. Nejde však jen o emoce, jakkoliv se to zdá neuvěřitelné, určité typy citlivých lidí přejímají dokonce fyzické příznaky druhých osob.

Někteří na sebe nevědomky berou energii druhých osob a danou emoci či tělesný symptom velmi intenzivně prožívají. Často poté mají problém rozpoznat, že se ve skutečnosti vůbec nejedná o jejich pocit či bolest.

Pokud se u citlivých lidí objeví po setkání s konkrétním člověkem určité symptomy, je možné, že tyto symptomy nejsou jejich, ale patří osobě, s níž se sešli. Judith Orfloff však vysvětluje, že mnohdy může jít o pocity, které v sobě nemají vyřešené a tím spíš, je ze druhého člověka přebírají na sebe. Například lidé, kteří se bojí chronické nemoci, na sebe častěji mohou brát symptomy chronických nemocí ostatních.

“Citlivost je lékem, který svět potřebuje.”

Lékařka a terapeutka Judith Orloff, která zasvětila svůj život pomoci hypersenzitivním lidem, ve své knize uvádí, že “ačkoliv v dětství a mládí chtěla před svou citlivostí utéct, nyní by ji za nic na světě nevyměnila.

Lidé s vysokou citlivostí musí ve svém životě překonávat řadu překážek, mají však spoustu krásných vlastností, kterými mohou pomáhat druhým a díky kterým mohou tvořit svět okolo sebe vstřícnějším a laskavějším.

Intenzivněji tito lidé prožívají nejen negativní emoce, ale také ty pozitivní. Jsou vášniví a dokážou se radovat z maličkostí.

Vysoce citliví lidé si sice často cítí vyčerpaní po čase stráveném ve společnosti. Dokážou však být věrnými přáteli, na které je spolehnutí a kteří vždy ocení a vyslechnou emoce druhých.

Výčet pozitiv ještě stále není u konce. Vysoce citlivé osoby mají obvykle velice rozvinutou intuici a mnohdy tíhnou ke spiritualitě. Jsou velmi vnímaví nejen vůči lidem, ale i vůči zvířatům a přírodě. S přírodou jsou velmi úzce spjati a obnovují si s její pomocí energii.

V neposlední řadě vysoce citliví lidé oplývají výjimečnou představivostí a jsou nadmíru kreativní. Často tak mívají blízko k umění.

Jak se vyrovnat se svou citlivostí?

Vysoce citliví lidé se v životě často potýkají s úzkostmi, depresemi a stresem. Negativní emoce je zahlcují a aby toho nebylo málo, mnohdy dokonce přejímají stres a negativitu z druhých lidí. Intenzivně prožívají emoce se svým partnerem a vyčerpává je sociální kontakt.

Přesto mohou žít šťastný a naplněný život, mohou si vytvořit velmi blízký intimní vztah a být pro svět přínosem, ať už svou empatií nebo kreativitou.

Prvním krokem je proto přijetí. Už jen to, že si připustíte, že patříte mezi vysoce citlivé lidi, vám pomůže pochopit některé vaše reakce, chování a pocity. Pochopíte, že vaše emoce jsou normální a že podobně se cítí téměř každý pátý člověk.

Pro vysoce citlivé osoby (a nejen pro ně) je nesmírně důležité sám sebe poznávat a naučit se chápat své potřeby a pocity. Sebepoznání je klíčovým aspektem na cestě za vyrovnanějším životem.

Své potřeby je poté nejlepší vysvětlit svým blízkým, aby ve vztazích nedocházelo k nedorozuměním.

Co tedy může pomoci vysoce citlivým lidem?

1. Terapie

Pokud vám dělá problém vyrovnat se svým intenzivním smyslovým vnímáním a negativními pocity, navštivte terapeuta. Díky pravidelným sezením lépe pochopíte, kdo jste, a naučíte se zvládat své reakce.

2. Meditace

Meditace je nejkratší cestou do nitra duše, zklidní vás a poskytne vám pocit bezpečí ve světě, který vás může leckdy přehlcovat.

3. Příroda

Čas strávený v přírodě pomáhá většině hypersenzitivním lidem načerpat novou energii po náročném dni. Choďte do přírody častěji a propojujte se se zemí třeba skrze bosá chodidla.

4. Čas pro sebe

Dopřejte si každý den určitý čas o samotě a obnovte síly. Vaši blízcí to jistě pochopí, když jim vysvětlíte, jak moc to pro vás znamená.

5. Jasné hranice

Nastavte si jasné hranice a nepřekračujte je jen kvůli tomu, že to budou chtít druzí. Nemáte-li rádi velké akce, nechoďte na ně. Nedělá-li vám dobře hlasitá hudba, vyhněte se koncertům. Máte-li úzkost z řízení na dálnici, nejezděte po ní. Nemusíte dělat nic z toho, co vám nedělá dobře.

Knížky o vysoce citlivých lidech

Pokud byste si chtěli o vysoce citlivých lidech přečíst více, a pochopit tak sebe nebo své blízké, všemi deseti doporučuju knížku od několikrát zmiňované Judith Orloff, která je sama hypersenzitivní a již dlouhá léta pomáhá lidem jako je ona se sebepřijetím a rozvojem potenciálu.

V knížce Průvodce pro vysoce citlivé lidi najdete vše, co potřebujete vědět o dopadech hypersenzitivity na různé životní oblasti – od profesního života přes intimní vztahy až po rodičovství. Naučíte se zde také několik technik, které vám pomohou lépe zvládat situace, když toho na vás bude zkrátka až až.

Další knížkou je dílo dánské autorky Ilse Sand s názvem Přecitlivělost není slabost. Já sama jsem tuto knížku nečetla, nicméně dostupné recenze čtenářů hovoří o tom, že je knížka zaměřená velmi prakticky a přináší obohacující tipy, jak hluboké cítění zvládat.

Závěrem

Přála bych si, aby se tomuto článku podařilo předat poselství, že citlivost není slabost. Já sama se svojí citlivostí často bojuju, čím víc ale sama sebe poznávám, tím víc chápu, že city nejsou ničím, za co bych se měla stydět.

Vaše city nemusíte skrývat. To, že prožíváte hlouběji z vás nedělá slabochy, a pokud se se svými pocity naučíte lépe pracovat a budete schopni si nastavit hranice, můžete s vaší citlivostí dokázat velké věci a hlavně prožít autentický a šťastný život.

“Dříve jsem svou citlivost nesnášela. Myslela jsem si, že mě činí slabou. Ale když bych se této své vlastnosti vzdala, vzdala bych se pravé podstaty toho, kým jsem. Vzdala bych své empatie, intuice i kreativity. Přišla bych o svou schopnost ocenit i ty nejmenší detaily, o svůj životaplný vnitřní svět a o vášeň, kterou k tomu všemu cítím.”

Caitlin Japa

Reader Comments

  1. Som na tom podobne, a tiež som sa to konečne naučila vnímať ako výhodu. Nemám rada, keď mi hovoria “nebuď taká ufňukaná” a pod. Nechápem, prečo sme vnímaní tak negatívne, a v porovnaní s tým je normou byť chladný, až drzý. Nuž, hlavne, že sme spokojní my sami so sebou, aj keď občas tie nevhodné poznámky zamrzia, keďže si ich beriem(e) osobne. 🙂

Write a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.