Z pandemie covidu rovnou do války v Evropě. Spousta lidí teď prožívá pocity strachu, bezmoci, lítosti, beznaděje a úzkosti. Hrozivá ruská agrese a nevypočitatelnost děsí celý svět. Zatímco my sledujeme dění z bezpečí svých domovů, lidé přes jednu zemi od nás prožívají hrůzy války na vlastní kůži. I tak v nás však tato událost může vyvolávat nepříjemné pocity a možná budeme potřebovat pomoci. Jak to to všechno zvládat?
Ukrajina je nám blízká. Mnoho Čechů má mezi Ukrajinci přátelé, kolegy nebo spolužáky. Představa, čím si tato země musí procházet, je bolestivá. Válka, kterou známe jen z fotek a válečných dokumentů, vypukla kousek od nás. Je normální a přirozené mít strach, úzkost, plakat nebo pociťovat paniku.
V tomto článku najdete tipy, jak psychicky lépe zvládat nynější situaci v Evropě. I když se zdá, že o nás nejde, nezapomínejte na sebe a na své zdraví.
1. Mluvte o svých obavách, nedržte v sobě pocity
Mluvte spolu o válce na Ukrajině. Neuzavírejte v sobě negativní pocity, nezakazujte si plakat nebo nadávat. Válka v Evropě nebyla dlouhé desítky let, většina z nás proto nikdy nic podobného nezažila a tedy ani nic podobného necítila.
Nemůžeme před tak hrůzostrašnými událostmi zavírat oči. Dělat, že se to neděje. Ať už cítíme cokoliv, je dobré si o tom s blízkými lidmi popovídat. Svěřit se se svými obavami. Vyjádřit z čeho máme strach, co nám je líto a co nás tíží. Rozhovor o pocitech, které v nás válka vyvolává, pomůže vám i druhému člověku.
Všichni máme strach, i když si to třeba nechceme přiznat. Tyto pocity, bychom měli ventilovat a nedržet je v sobě. V porovnání s hrdinstvím Ukrajinských občanů se naše starosti zdají neměřitelné, i to může být důvod, proč si je raději necháme pro sebe. Znovu ale opakuji, cítit se teď hrozně, je naprosto normální (a asi i zdravá) reakce.
2. Omezte čtení zpráv i sociálních sítí
Není žádnou novinkou, že čtení negativních zpráv a titulků vede k depresím, strachu a úzkosti. Aktuální zprávy minutu po minutě u českých i zahraničních zpravodajských webů jsou úctyhodnou novinářskou prací (a nepochybně velmi důležitou). Nám a naší psychice ale sledování živých přenosů z místa konfliktu příliš nepomůže.
V situacích, jako je tato, zaveďte určitý digitální detox. Nemyslím tím nevědět, co se děje a nebýt v obraze. Jen to s čtením zpráv nepřehánět. Osobně se vyhýbám srdcervoucím fotkám a videím z Ukrajiny. Můžeme situaci sledovat i bez toho, aniž bychom se vystavovali něčemu, co v nás vyvolává bolest a strach.
To samé platí i o sociálních sítích. Ty za jiných okolností slouží spíše k odreagování a zábavě. Nyní jsou však plné devastujících zpráv a záběrů. Sledujme, jak můžeme pomoci, vyjádřeme podporu a soucit Ukrajinců, ale netravme na sítích několik hodin denně.
Pokud je pro vás důležité mít přehled, ale zároveň na vás zprávy příliš doléhají. Určete si 15 minut na den, kdy budete sledovat a číst, co se děje. Ano, jen jednou denně. Ve zbytku dne zprávy ani titulky nečtete. Vyvarujte se zprávám také hned po probuzení nebo před spaním.
3. Pomozte
Pomáháme samozřejmě proto, abychom pomohli, ne abychom se cítili lépe. Nicméně, pokud cítíme bezmoc a trápí nás, že sami se situací nic nezmůžeme, je třeba si uvědomit, že to není úplně pravda. Máme možnost pomáhat a je na nás, jak těchto možností využijeme.
Všemu utrpení pouze přihlížet je trýznivé. Můžeme však přispět na jednu z finančních sbírek, například pro Člověka v tísni (zde), který na Ukrajině pomáhá už dlouhodobě. Nemusíte přispívat mnoho, i malá pomoc se počítá. Volit můžete i formu protestu na demonstraci nebo vyjádření soucitu vyvěšením ukrajinské vlajky. Každý svým způsobem. Záleží, na co máte sílu.
Přehledné “tržiště pomoci” od Člověka v tísni najdete na tomto odkazu.
4. Nepanikařte, nepřemýšlejte “co, kdyby”
Zmínky o nukleární válce. Články o tom, kam až se bude chtít Rusko rozpínat. Obavy, že by mohlo pokračovat až do Česka nebo že konflikt rozpoutá třetí světovou válku. Neposlouchá se to dobře. Je proto normální se bát, ale nepanikařme. Často jde jen o názory jednotlivců, hypotetické předpovědi nebo dezinformace.
Informace ze sociálních sítích, obzvlášť ty, které vyvolávají paniku, je třeba brát s rezervou. Hned v prvních dnech konfliktu se například na sociálních sítích šířilo video, jak ruské vozy převážejí rakety s jadernými hlavicemi. Nakonec se však ukázalo, že jde o několik let staré záběry. Proto si ověřujte informace a nepanikařte kvůli útržkovitým informacím na sociálních sítích.
5. Držte se denního plánu a dodržujte psychohygienu
Nehledě na to, jak to může být těžké, pokračujte ve svém typickém denním režimu. Dodržujte základní zásady psychohygieny. Díky tomu, že zařadíte do svého dne pohyb, kvalitní spánek, zdravou stravu, budou se vám těžké zprávy snadněji zpracovávat. Pokud se cítíte unaveni, odpočiňte si nebo vyzkoušejte relaxaci nebo meditaci.
Možná vám za těchto okolností přijde zvláštní se radovat, smát nebo se bavit s přáteli. Zůstávat celý den ve smutku však ničemu nepomůže a my musíme dál žít.
6. Řekněte si o pomoc
Nemusíte všechno zvládnout sami. Pokud jsou na Ukrajině vaši blízcí, máte známé mezi Ukrajinci, nebo cítíte strach a úzkost, řekněte si o pomoc. Některé terapie platí i pojišťovny nebo můžete využít školních psychologů, kteří bývají bezplatní. Nebojte se zažádat o pomoc, pokud ji potřebujete.
Pomoc nabízí například:
- Modrá linka – 608 902 410, 731 197 477, skype: modralinka
- Krizová linka Masarykovy univerzity pro Ukrajince žijící v ČR – 771 234 434
- Linka bezpečí – 116 111 (Děti a mládež do 26 let, nonstop)
- Linka bezpečí – 116 123 (Krizová linka pro dospělé, nonstop)
Seznam všech možností psychologické pomoci najdete na stránkách Nevypusť duši.