Osobní růst – důležité téma, které se bohužel stalo poměrně velkým klišé. Mnoho jednoduchých pouček a knih o tom, jak za pět dní dosáhnout štěstí, kazí pověst opravdovému osobnostnímu růstu. Dnešní článek bude trochu osobnější, rozhodla jsem se totiž sepsat pět zásad, kterých se podle mě vyplatí držet, když se v životě chceme někam posunout.
Cítili jste se někdy, že stojíte na místě a nemůžete se hnout? Že vás v životě stále trápí ty stejné problémy a točíte se v kruhu? Jistě mi dáte za pravdu, že takovým způsobem se příliš spokojeně žít nedá. Růst je proto pro nás důležitý, protože nám dává smysl života a pomáhá nám objevovat vlastní já. Nejde to ale hned, jde to pomalu a je to těžké. Důležité ale je, to nevzdávat.
Zde je pět mých vlastních zásad, které třeba pomohou i vám na vaší cestě k lepšímu já.
1) Není to jen růst
Slovíčko růst je trochu zavádějící. Chceme-li na sobě cokoliv změnit, nebudeme vždycky jen stoupat vzhůru. Některé dny se budeme cítit na nic a možná to budeme chtít vzdát. Ale to k tomu patří. V životě vždycky budeme chvíli nahoře a chvíli dole a i to „dole“ je součástí růstu.
Líbilo se mi přirovnání koučky Janky Chudlíkové o tom, že se nacházíme na kopci a vidíme před námi kopec ještě vyšší. Pokud se na něj chceme vyšplhat a užít si nádherný výhled, budeme muset nejprve sejít do údolí. Něčeho se vzdát. A to hlavně vlastního pohodlí.
Uzdravení se z duševních problémů je možné. Nebude to ale čistý růst k lepšímu. Možná si to sami vybavíte – pracujete na svých úzkostech a najednou máte pocit, že už se cítíte o mnoho lépe, když v tu vás popadne opravdu silná úzkost. Tak a jsem zase na začátku, řeknete si. Takový zážitek ale neznamená, že jste se nikam neposunuli.
Důležité přitom není jen to, co se nám (ne)děje, ale i naše reakce. To, jak na úzkost reagujeme, může být také součástí našeho růstu. Růst je i to, že se něco sice děje, ale méně často než dřív.
2) Nezanevřete na osobní růst
Nedávno mi k článku o self-efficacy přišel komentář, který ve zkratce mluvil o tom, že přece nepotřebujeme pořád růst a být úspěšní. Do určité míry souhlasím. Nemusíme růst, nemusíme být úspěšní, ale potřebujeme se posouvat dopředu. Protože celý svět je v pohybu, život je pohyb a pokud stojíme na místě, jako bychom ani nežili.
Od toho, jací jsme, se denně odvíjejí všechny oblasti našeho života. Bez ustavičné práce na sobě a na svém růstu se jen těžko dostaneme ke splnění svých snů, spokojeným vztahům nebo zdraví.
Během svého života jsem v jednu chvíli spadla do určitého odporu vůči všem sebe-rozvojovým pomůckám, knihám a článkům. Přišel moment stagnace a stání na místě. Měla jsem pocit, že se nikam neposouvám. A nebyl to příjemný pocit. Proto vám radím, nezanevřete na osobní rozvoj, vybírejte si kvalitní knihy, podcasty nebo články, které vám s tím pomohou a nebojte se kráčet kupředu.
3) Dělejte něco. Cokoliv
Nedávno jsem psala o studii, která přišla na to, že lidé, kteří věří, že jim každodenní činnosti pomohou k lepšímu duševnímu zdraví, se opravdu těší lepší psychické kondici. Stejně tak ti, co každý den dělají něco pro svou psychiku, se cítí mnohem lépe.
Jaké je poselství těchto zjištění? Prostě něco dělejte. Najděte si své činnosti, svoje cvičení, která vám pomohou se cítit lépe. A věnujte se jim. Ať už je to jóga, psaní deníku, meditace nebo pečení – cokoliv, čemu věříte, že vám pomáhá zbavit se stresu nebo zmírnit příznaky úzkosti, vám opravdu pomůže zbavit se stresu a zmírnit příznaky úzkosti. Tak to funguje.
4) Nebojte se pozvolných změn
Spoustu knih o změnách, spoustu příspěvků o budování návyků. Nepřečetla jsem toho málo z této oblasti, ale utkvěla mi v hlavě jedna hlavní myšlenka:
- Nejlépe si návyk udržíte, pokud se stane pevnou součástí vaší identity.
Věřím, že k něčemu musíme v životě teprve dozrát. Pokud se dnes rozhodnete, že začnete pravidelně běhat, spíše se vám to nepodaří. Vydržíte to tak týden, dva – všichni to známe. Proč? Protože možná nemilujete běhání natolik, aby se stalo součástí vás, vaší identity. (Proč by taky muselo, že?)
Na začátku všeho stojí otázka, kým jsem a kým opravdu chci být? Pokud je běh tím, co mě baví a co chci dělat, budu se k němu neustále vracet. Možná měsíc dva vynechám, ale vždy se k tomu vrátím. Možná postupně, pozvolně se začnu věnovat běhu častěji a nakonec opravdu dosáhnu svého cíle.
Nechtějte všechno hned. Někdy to nejlepší, co můžete udělat je počkat. Nenutit se do toho. Nedokážete se teď stravovat podle svých představ? Zkuste si čas od času připravit jídlo tak, jak byste se přáli stravovat. Někdy zvládnete dvě zdravá jídla denně, někdy žádné, jindy jedno – ale pomalu se posouváte svému cíli.
5) Travte čas sami se sebou
O tom, proč trávit čas o samotě, vyšel i samostatný článek. Jde o důležité téma, protože jsme ve shonu dnešní doby zapomněli trávit čas o samotě, ať už jen se svými myšlenkami, deníkem nebo knížkou.
Právě čas o samotě vám pomůže s vaším osobním růstem. Získáte možnost během každého dne reflektovat své pocity, činy a myšlenky. Věnujete sami sobě pár minut sebe-terapie. Protože jedině, když si uvědomíte, co děláte a kde se v životě nacházíte, se budete moci dostat tam, kam chcete být.
Závěrem
To by bylo pět zásad, které si často sama sobě připomínám a které mě provázejí na mé cestě osobního růstu. Považuju za důležité předat vám myšlenku, že osobní růst může mít i velmi pozvolnou a pomalou podobu a není jen o velkých životně důležitých změnách. Snad vám těchto pár zásad pomůže podívat se na sebe a svůj život trochu jiným způsobem a posouvat se, nenásilně, kupředu.
Držím palce.