Mezi psychickými komplikacemi začal nápadně vyvstávat jeden zásadní problém. A tím problémem je osamělost. Což o to, můžete si říct, každý se někdy cítí osaměle. Chronická osamělost má ale vážné dopady na psychický i fyzický stav jedince. Netýká se přitom „pouze“ starší generace, se kterou bývá často spojována, výzkumy naznačují smutnou skutečnost – jde o problém, který nezná hranice věku, pohlaví ani národnosti.
V článku se dozvíte:
- Co je to osamělost?
- Jaký je rozdíl mezi osamělostí a samotou?
- Jak vznikla chronická osamělost?
- Jaké jsou příznaky osamělosti a její dopady?
- Koho osamělost trápí?
Co je to osamělost?
Osamělost je nepříjemná zkušenost, kterou jedinec prožívá, pokud má nedostatečnou síť sociálních vztahů. Nedostatečné mohou být vztahy jak po stránce kvantity (mít málo nebo hodně blízkých osob), tak jejich kvality a smysluplnosti.
Vnímání pocitu osamělosti je navíc velmi individuální záležitostí. Zatímco pro někoho může být hrstka přátel dostačující, druhého může nedostatek blízkých osob trápit, protože potřebuje být obklopen více lidmi.
Je potřeba upozornit na to, že osamělost není totéž jako být sám. Zůstanete-li jeden večer sami doma, nejedná se o osamělost. Stejně tak můžete být v klubu narvaném lidmi a cítit se osaměle.
Aby toho nebylo málo, člověk může pociťovat osamělost sociální nebo emocionální (nebo obě dohromady). Emocionální osamělost vás postihuje tehdy, chybí-li vám intimní vztah s jedním blízkým člověkem, nejčastěji partnerem či partnerkou. Naopak sociální osamělost prožíváte, pokud strádáte v oblasti přátel a nemáte kolem sebe lidi naladěné na stejnou notu.
Samota a osamělost – jaký je mezi nimi rozdíl?
Samota a osamělost jsou dvě strany jedné mince – podobné a přitom tolik rozdílné. Jste-li objektivně sami (třeba nemáte program na páteční večer) můžete prožívat buď samotu, nebo osamělost. Samota nastává tehdy, kdy své osamění využijete k osobnímu růstu nebo tvůrčí činnosti. Samota je pro člověka nezbytná, protože během ní může vstřebat předešlé životní epizody, dát průchod myšlenkám a najít nový směr. V našem životě ji proto rádi vítáme.
Naproti tomu osamělost je nepříjemná a bolestivá, a tím pádem nežádoucí. Ačkoliv je běžné se čas od času cítit osaměle, chronická osamělost znamená vážné ohrožení psychického i fyzického zdraví jedince.
Jak na osamělost dopadla pandemie? Podle dostupných studií pocity osamělosti během pandemie covidu-19 vrostly, v Evropě se s nimi potýkal každý čtvrtý. Covid-19 vynesl problém osamělosti na světlo, ta už však ve společnosti bujela dávno před jeho příchodem.
Proč to bolí?
Člověk je sociální bytost, která bez skupiny blízkých osob uvadá. Naše potřeba někam patřit, být součástí nějaké pevné skupiny, je dána evolučně. Evoluci nezajímá, zda jsme introverti nebo extroverti, je jí jedno, že narůstá počet singles a jednočlenných domácností. Jediné, o co se evoluce starala a stará je naše přežití. Pro člověka je zkrátka výhodnější trávit čas ve společenství druhých lidí. Má tak větší šanci na přežití.
To je důvod, proč chronická a dlouhodobá osamělost doslova bolí. To je důvod, proč časem přijdou i fyzické příznaky, deprese a nemoci. Z pohledu neurobiologie se při bolesti z odmítnutí nebo zavržení společností aktivují v mozku velmi podobné dráhy jako při fyzické bolesti. Tato bolest tak funguje jako motivace k sociálnímu kontaktu.
Představte si osamělost jako hlad. Naše přirozenost nás doslova nutí být v přítomnosti druhých lidí a budovat smysluplné vztahy, stejně jako nás nutí jíst. A když jdeme proti ní, dává nám to bolestivě najevo, stejně jako když nás z hladu bolí břicho.
Chronická osamělost – příznaky a symptomy
Osamělost je pevně spjatá s životem člověka a proto každý z nás si v určitém životním období může připadat osaměle. Pokud však pocity osamělosti trvají dlouhou dobu a jsou stále silnější, jedná se o chronickou osamělost, která má vážné zdravotní dopady.
Chronickou osamělost můžete poznat podle toho, že cítíte:
- Že nemáte kolem sebe žádné blízké osoby
- Silné pocity izolace nehledě na to, zda jste mezi lidmi
- Únavu ze snahy zapojit se do společnosti
- Pochyby o sobě a nízkou sebedůvěru
Objevit se mohou však i psychické a fyzické zdravotní problémy, pro které je chronická osamělost velmi nebezpečná. Mezi možné problémy pramenící z dlouhodobé osamělosti se řadí:
- Rakovina a kardiovaskulární choroby
- Alzheimerova choroba
- Úzkosti, deprese, panické ataky
- Sebevražedné chování
Podle odborníků je osamělost a sociální izolace spojena se snížením blahobytu i předčasným úmrtím.
Koho pocity osamělosti trápí?
Co si představíte, když se řekne osamělý člověk? Klasickým stereotypem je senior, který ztratil kontakt s přáteli, ovdověl a ani s rodinou se již tak často nevídá. Výzkumy z posledních let však poukazují na smutnou skutečnost – osamělost trápí lidi jakéhokoliv věku.
Podle velkého výzkumu, BBC Experimentu osamělosti, kterého se zúčastnilo přes 50 tisíc lidí z celého světa, jsou nejohroženější skupinou mladí lidé od 16 do 24 let. Také ostatní výzkumy nalézají časté pocity osamělosti u studentů nebo adolescentů, a samozřejmě také ve stáří.
Potýkáte-li se s pocity osamělosti, vězte, že nejste sami. Z grafu, který vidíte výše, i z výzkumů a zpráv Evropské unie lze vyčíst, že osamělost trápí velkou spoustu lidí. Věk, pohlaví i národnost určitě hraje roli, nicméně zkušenost s osamělostí může potkat každého nezávisle na věku.
Závěrem
Bolest, trápení a negativní emoce, které jdou ruku v ruce s osamělostí, upozorňují na to, jak je pro člověka důležité trávit čas ve společnosti druhých lidí. Vztahy a duševní zdraví jsou pevně svázány. Narůstající individualismus a moderní technologie nás však od sebe vzdalují, a tak není divu, že dnes tolik lidí prožívá nepříjemné pocity osamění.
Co můžete dělat, cítíte-li se osaměle? Stejně jako se při hladu musíte najíst, při osamělosti musíte vyhledat lidský kontakt. V příštím článku si však povíme více technik a tipů, jak porazit pocity osamělosti.
